Tipy a rady

Potravinová alergie, nebo intolerance?

Zveřejněno před rokem

Jaký je rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí na nějakou potravinu nebo její složku? Alergie je v podstatě nepříznivá odpověď organizmu, zprostředkovaná naším imunitním systémem, na složky potravy (tzv. antigeny), které jsou často bílkovinné povahy jako například lepek.

Všechna jídla EXPRES MENU jsou přirozeně bez lepku. V nabídce naleznete i jídla bez laktózy.

Intolerance (např. laktózová) je také nepříznivá odpověď organizmu na jídlo nebo jeho složku (například na mléčný cukr – laktózu), ale nepovažujeme ji za odpověď imunitního systému jako alergie. Konkrétně u laktózové intolerance jde o to, že tělu chybí látka (tzv. laktáza), která umožňuje trávení laktózy. Příznaky nejsou tak rychlé jako u alergie, ale bývají zpožděné až vleklé a projevují se jako bolesti hlavy, nadýmání, průjmy nebo únava. Intolerance může také spouštět různé záněty v těle, protože se při ní mohou uvolňovat různé spouštěče zánětu. Intoleranci se můžeme postavit buď úplným vyloučením, nebo alespoň omezením konzumace problematického jídla či potraviny, které netolerujeme. Dobrá zpráva je, že potravinová intolerance obvykle neohrožuje život.

Při alergii nebo jejím záchvatu obvykle cítíme výrazné příznaky, jako je dušnost či vyrážka, vyvolané vnitřní tvorbou dráždivého histaminu. Ta nám vlastně signalizuje, že jsme snědli něco nevhodného. Tato signální funkce histaminu, spojená s jeho hormonální povahou, je velmi důležitá. Díky pronikavé a nepřehlédnutelné histaminové reakci, která může mít povahu šoku (tzv. anafylaktický šok), vlastně obdržíme signál, že jsme vážně ohroženi na zdraví, někdy i na životě.

Zdá se, že alergií dnes značně přibývá, a to jak u dětí, u nichž se imunitní systém teprve vyvíjí, tak u dospělých. Předpokládanými příčinami jsou vyšší míra stresu, nevhodně technologicky upravená strava, stále častěji používaná potravinová aditiva a znečištěné životní prostředí, zejména nečistoty ze vzduchu (včetně pylu) a z vody. Další důvod přibývajících alergií spočívá v oslabení naší obranyschopnosti, v níž vlastně onemocnění vzniká. Oslabuje ji kromě stresu, znečištěného životního prostředí a nevhodného složení zpracovaných potravin a jídel také například přehnané užívání léků, zejména antibiotik, ale také očkování. Některé léky totiž ničí nejenom choroboplodné bakterie, ale i další druhy, jako jsou zdravotně prospěšné střevní mikroby, čímž vzniká nerovnováha mezi bakteriemi ve střevech, tzv. dysbióza. Jejím důsledkem je zvýšené riziko alergie.

Mezi nejčastější potravinové alergeny patří bohužel některé základní potraviny jako vejce, mléko (a v něm bílkovina kasein), pšenice (lepek) a dále ořechy, ryby (v poslední době tuňák), mořské plody, sója a další. Alergologové zjišťují, že vlastně jakákoliv potravina (dokonce i lék, jak víme z příbalových letáků) může u citlivého jedince vyvolat nečekanou alergickou reakci. Jde vlastně o náhlou „vzpouru“ imunitního systému, jenž proti alergenním bílkovinám uvolní ze specializovaných buněk během kontaktu s alergenem protilátky, které při dalších reakcích vyvolají uvolnění histaminu a jiných látek, např. prostaglandinu, serotoninu atd.

Z odborného hlediska je potravinová alergie způsobena abnormální slizniční imunologickou odpovědí na potravinový antigen. Vyšetření u alergologa začíná tzv. kožními testy, kdy se vyšetřuje imunologická odezva organizmu na jednotlivé alergeny vpravené do kůže. Je-li odezva pozitivní, což se projeví zrudnutím příslušného místa na pokožce, uvolní se histamin. Proto alergik užívá léky – antihistaminika, která zablokují citlivá místa (receptory) na histamin, aby se alergická reakce oslabila nebo vůbec nevznikla.

Zdá se, že se nyní nejvíc rozšiřuje nesnášenlivost lepku (glutenu) a přibývá osob, které jsou na jeho přítomnost ve stravě tak citlivé (senzitivní), že ho obtížně tolerují, i když se u nich alergie popř. celiakie (autoimunitní porucha) zatím neprojevily. Lepek se přirozeně nachází v pšenici a dalších obilovinách (cereáliích), ale někdy se přidává i do průmyslově zpracovaných potravin, které lepek přirozeně neobsahují, např. do uzenin. Proč nás výrobky z pšenice (zejména mouka) nyní ohrožují na zdraví, zatímco dříve jsme je dobře tolerovali? Dnes používané odrůdy pšenice a druhy mouk z nich umletých se totiž svým složením velice liší od těch dříve používaných v mlýnském průmyslu. Dnešní mouky jsou obecně chudé na vlákninu, vitamíny a minerálie, které zvyšují jejich stravitelnost.

Velmi záludné jsou tzv. skryté alergie, např. na mléko (ve skutečnosti na bílkoviny syrovátky), na zmrzlinu (ve skutečnosti na oříšky), na salát (ve skutečnosti na rybí tuk ze zálivky), na koktejly s alkoholem (ve skutečnosti na přidaný vaječný bílek), na sušené meruňky (na siřičitany, jimiž se ovoce konzervuje) atd.

Jak se potravinové alergie projevují?

  • rýma, slzící oči, astma
  • ekzém, kopřivka
  • bolesti kloubů
  • ústní alergický syndrom (obvykle alergie na pyly, ovoce – jablka, hrušky, kořenovou zeleninu, brambory, koření, rajčata, obiloviny)
  • anafylaxe (šok)
  • trávicí obtíže (pálení v ústech, zánět jícnu, zánět žaludku, zánět tlustého střeva)

Nejčastější dětské alergie

– 5 % alergie na kravské mléko

– 8 % potravinové alergie

– 5–10 % astma

– 3–20 % atopická dermatitida

– 20 % alergická rýma

Jakákoli tzv. eliminační dieta, nařízená alergologem, vylučující některé základní i zpracované potraviny nebo jejich úpravy, je významným zásahem do kvality života a do výživy alergika. Proto je na místě úzkostlivý zájem citlivých osob a rodičů alergických dětí o to, co vlastně jedí, jaké je složení konzumované stravy, co se do ní přidává a jaký je její původ. Mnozí ocení, když výrobce potravin používá jen nealergenní suroviny a šetrné technologické postupy, které nezvyšují riziko potravinových alergií a intolerancí.

Kde a jak mohou celiaci a lidé, kteří musí dodržovat bezlepkovou dietu, čerpat informace, které jim usnadní život?

Nejdéle působící pacientskou organizací celiaků v České republice je Sdružení celiaků ČR, které poskytuje služby, jejichž cílem je maximálně ulehčit život celiakům a lidem, kteří musí celoživotně dodržovat bezlepkovou dietu: www.celiaci.cz

Poradna pro celiaky, kterou vede Sdružení celiaků ČR,  je určena pro všechny, kteří musí ze zdravotních důvodů dodržovat bezlepkovou dietu: https://www.celiaci.cz/poradna-pro-celiaky.

Sdružení celiaků ČR pravidelně aktualizuje databázi bezlepkových výrobků, které Sdružení prověřilo z pověření Asociace evropských organizací: https://www.celiaci.cz/certifikovane-vyrobky

Autor článku:

Ing. Ivan Mach, CSc.

Dipl. Ing. Ivan Mach, CSc. vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Jako vedoucí výzkumný a vývojový pracovník působil na špičkových pracovištích chemického a potravinářského průmyslu. Od sedmdesátých let se věnuje odborné sportovní a dietologické publicistice a lektoroval řadu odborných knižních publikací. Je autorem mnoha titulů knih, překladů, odborných publikací, článků, skript a přednášek. Působí jako lektor řady kurzů, je odborným garantem certifikovaných kurzů výživových poradců Nutris.

Přečtěte si také

Vyrábíme kvalitní a zdravá trvanlivá jídla, která pomáhají lidem efektivně využít čas a nedělat kompromisy ve svém zdravém životním stylu.